Brannenburské teze

Brannenburské teze Seligerovy obce,
zájmového společenství sudetoněmeckých sociálních demokratů

1.

Seligerova obec se považuje za následnickou organizaci Německé sociálně demokratické dělnické strany v československé republice, která vzešla ze starorakouského dělnického hnutí a do poslední chvíle bojovala proti Třetí říši a za zachování československé republiky. Dnes je po zkušenostech exilu a opětné výstavby pevně etablována ve Spolkové republice Německo, má ale také skupiny v Kanadě, ve Skandinávii, ve Velké Británii i v Rakousku. Podporuje Sociálnědemokratickou stranu Německa a snaží se o spolupráci s jinými sudetoněmeckými i českými a rakouskými organizacemi.

2.

Seligerova obec se zasazuje o dorozumění mezi sudetskými Němci a čechy, o sociálně demokratickou politiku vycházející z vědomí odpovědnosti za dění uprostřed Evropy a o kontinuitní dalši rozvíjení demokratických struktur Evropské unie. Zejména vycházi z toho, že citlivý vztah mezi sudetskými Němci a čechy se nemůže zlepšit předhazováním viny a kladením požadavků, nýrbž pouze ochotou k sebekritickému vypořádání s historií a pochopením pro citlivé aspekty druhé strany.

3.

Seligerova obec proto vyzývá představitele sudetoněmeckých institucí a periodik k upřímnému vypořádání s vlastní historií, zejména s nacistickým panováním v Sudetské župě / Sudetengau / a v Protektorátu. Na české strany a sdělovací prostředky Seligerova obec apeluje, aby se právě tak upřímně vypořádaly s vlastní historií, zejména s vyhnáním a se všemi opatřeními a nařízeními, založenými kdysi na šovinistických postojích. Obě strany pak vyzývá, aby se rozpomínaly nejen na vlastní oběti, ale i na oběti druhé strany. V tomto smyslu se zasazuje o rozvíjení přímých rozhovorů mezi představiteli českých stran a sudetoněmeckých politických seskupenich.

4.

Společný život čechů, Němců a židů v čechách, na Moravě a ve Slezsku byl stejně tak silně rozvrácen nacistickou okupací a válkou jako vyhnáním. Seligerova obec vychází tudíž z toho, že zašlý životní svět nelze obnovit právními dohodami ani přátelským objímáním. Je si vědoma toho, že toto pochopení je pro mnohé vysloveně hořké. Zde může pomoci už jen poctivost a realismus. Seligerova obec zastává názor, že nebude žádný kolektivní návrat německé etnické skupiny, ale jen možnost individuálního návratu jednotlivců. Zasazuje se proto o důraznou podporu německé menšiny, o brzký vstup české republiky do Evropské unie a o schválení evropského práva etnických skupin. Seligerova obec je dále toho názoru, že nedojde k žádné dalekosáhlé restituci majetku vyvlastněného v roce 1945. Misto toho se zasazuje o to, aby češi a sudetští Němci hovořili o modelech nějakého symbolického řešení, které by byly přijatelné pro obě strany.

5.

Seligerova obec považuje za nezbytné nové formulování cílů, potřebné v tomto smyslu již od roku 1990, a vyzývá všechna sudetoněmecká seskupení k účasti na otevřene diskusi. Potřebujeme atraktivní vizi, která osloví čechy i sudetské Němce a kterou uvítají sousední země jako smysluplný stavební kámen evropské integrace. Tato vize musí být oproštěna od veškerých pokusů usilovat o budoucnost jako restituci žaniklého životního světa. Musí naopak vycházet z nutnosti uchovat hodnotné součásti vlastní tradice a vnést je jako stavební kameny do struktury nového spolužití v rámci Evropské unie. Seligerova obec se zasazuje o to, aby se tímto způsobem formovalo nové sousedství, v němž sudetští Němci a češi už nezakusí staré úzkosti a agrese, nýbrž ve vzájemné respektování budou pěstovat své tradice a společně vytvářet fundament evropského dorozumění.


31.října 1998
Za předsednictvo Seligerovy obce:
Volkmar Gabert
spolkový předseda